Významné osobnosti

Antonín Slavíček, Eduard Petiška, Ludvík Salvátor nebo Emil Zátopek...jak jsou spjatí s naším městem?

Umění v okolí Brandýsa

Antonín SlavíčekBrandýské Polabí přirostlo k srdci celé řadě umělců, kteří tu nalézali inspiraci pro svou tvorbu v době nedávné i v současnosti. Zajížděl sem malovat největší z českých impresionistů Antonín Slavíček, jehož strýc téhož jména býval v Brandýse farářem a ve Staré Boleslavi kanovníkem, a rodinná pouta vázala k Brandýsu i dalšího významného krajináře Mařákovy školy Ferdinanda Engelmüllera, profesora pražské akademie. Při častých návštěvách za místními umělci tu město a zámek fotografoval Josef Sudek.

Výběr nejznámějších osobností výtvarného umění a architektury začíná u umělců renesance, kteří ve městě Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi zdomácněli a zanechali zde svá stavitelská díla - rodák z italského Milána Matteo Borgorelli /asi 1510-1572/, na celý život usazený v Brandýse a zvaný Mistr Mates, a Ettore de Vaccani, známý jako Hektor Vlach. Třetím vyznaným starousedlíkem se pak stal Jakob Seisenegger /1505-1567/, dvorní malíř císaře Ferdinanda I.

V Brandýse od dětství usazený malíř František Xaver Procházka /1887–1950/, známý tvůrce didaktických obrazů zvířat, tu vedle množství krajin a pohledů na město a jeho zákoutí vytvořil i celou řadu zdařilých portrétů osobností z doby přelomu 19. a 20. století. Polabské motivy jako celoživotní téma ztvárňoval ve svých obrazech nezaměnitelné poetiky nestor malířů české moderny 20. století, brandýský rodák Vilém Plocek /1905-2001/. Dalším rodákem byl také krajinář, absolvent prvního ročníku Nejedlého speciálky akademický malíř Josef Olexa /1901-1983/. Spolu s nimi zde tvořili sochař Antonín Štrunc /1871-1947/ a v 2. polovině století dvacátého akademičtí malíři Václav Dlouhý /1923-1989/ a doc. Ladislav Leitgeb / 1920–2005 /, profesor výtvarné pedagogiky , akademičtí sochaři Antonín Kostřík /1930 /, keramik, a Svatopluk Machar /1921–2003/, žák Wagnerův, tvůrce komorních plastik. V rodném Brandýse dnes také tvoří malířka a grafička Jaroslava Bičovská /1945/ a akademický malíř Milan Chabera / 1952 /.

Hudba

- byla v brandýském Polabí múzou hojně a slavně od nepaměti reprezentovanou celou řadou vynikajících osobností. Se Starou Boleslaví jsou spojeny jedny z prvních záznamů o hudbě v Čechách vůbec – o liturgických zpěvech v legendách o sv. Václavu. U počátků české hudební kultury stojí také postava pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Na Brandýském zámku pobývali další pozoruhodní hudební skladatelé, jimiž byli sami habsburští císaři Ferdinand III. a Leopold I. V nedalekém Novém Vestci zkomponoval v polovině 20. století svá poslední díla Josef Bohuslav Foerster.

Josef KlazarBrandýským rodákem byl proslulý flétnista Antonín Paladius / 1798–1813 / a vynikající hudební skladatel generace Národního divadla Karel Šebor / 1843–1903 / , jehož tvorba operní, symfonická, komorní i písňová jej řadila spolu s Bedřichem Smetanou k největším talentům své doby. Hudební život zdejších orchestrů, pěveckých a divadelních spolků byl spjat s činností hudebních škol Josefa Krska /1837–1890/, Josefa Cyrila Sychry /1859–1935/ a Josefa Čeňka Klazara /1890–1965/. Žákem posledně jmenovaného učitele byl také hudební skladatel Václav Trojan /1907–1983/, který ve Staré Boleslavi prožíval své dětství a mládí. Staroboleslavský rodák Josef Klazar /1929/, hudební skladatel a varhaník, je pokračovatelem školy svého otce. Ze Staré Boleslavi pochází také Ludmila Ledecká /1951/ , primabalerina brněnského divadla. V Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi jsou doma také pěvkyně, sestry Marie a Marta Cihelníkovy /1942/ i další představitelé hudebního interpretačního umění, kteří dosáhli pozoruhodných úspěchů v zahraničí. Významné hudební tradice města však svou mezinárodní proslulostí završuje houslový virtuóz Čeněk Pavlík /1955/.

Literatura

Brandýské Polabí je rodným i zamilovaným krajem předních postav české literatury, krásné i odborné. Na nedalekém toušeňském Hrádku, putuje od sv. Václava ze Staré Boleslavi, sepsal část své latinské Vita Caroli císař a král Karel IV. Místopis Staré Boleslavi tu na počátku 19. století sestavil František Ignác Halaška, rektor pražské universityEduard Petiška a zdejší kapitulní probošt. S humorem zachytil život Židů v brandýském Polabí spisovatel Vojtěch Rakous / Adalbert Österreicher, 1862-1935/. Literární ambice učitelské reprezentují Josef Zdeněk Stehlík /1889-1926/ zakladatel a redaktor vlastivědného sborníku Naše Polabí, Vojta Beneš /1878-1951/, učitel publicista, spolupracovník svého bratra, prezidenta Edvarda Beneše, i Josef Kožíšek /1861-1933/, autor poetických čítanek pro nejmenší. Za častých pobytů psal v zahradách brandýského zámku verše své Magdaleny básník Josef Svatopluk Machar.

V Brandýse nad Labem prožil svůj plodný život spisovatel Eduard Petiška /1924 - 1987/, jehož rozsáhlá tvorba básnická i prozaická se svojí nadčasovou kvalitou řadí k předním dílům české literatury 2. poloviny 20. století, a dočkala se řady vydání i překladů do světových jazyků.V Brandýse nad Labem žijící spisovatel Stanislav Rudolf /1932/ je autorem řady próz pro mládež, z nichž nejpopulárnějším dílem se stal Metráček díky své filmové podobě. Básnířka a překladatelka makedonštiny Jarmila Stoičevská /1949/ i básník, prozaik a divadelní autor Eduard Martin /1951/, oba místní rodáci, mají na svém kontě nemálo literárních počinů a vydaných sbírek, a k nim se dnes řadí generačně mladší, ale literárně stejně úspěšný brandýský občan Petr Kukal /1970/, svou tvůrčí orientací především lyrický básník. Staroboleslavský rodák Vladislav Mareš /1925-2004/ svou pozoruhodnou tvorbou životopisných próz dobře reprezentuje spisovatelské snahy regionálních autorů.

Svět vědy

- byl na Brandýse reprezentován předními osobnostmi také už za časů rudolfinské renesance, kdy tu na císařském dvoře pobýval astronom a astrolog Tycho Brahe a Tadeáš Justin Václav PrášekHájek z Hájku. Kanovníkem staroboleslavské kapituly býval kronikář a obránce jazyka českého, jezuita Bohuslav Balbín a další zdejší vynikající postavou byl představitel humanistické vědy a literatury, exulant Pavel Stránský /1583-1657/, rodák z nedaleké Zápské Stránky, autor díla Res publica Bojema / O státě Českém, Toruň, 1643/.

Brandýským rodákem byl matematik a fyzik, univerzitní profesor a zakládající člen České společnosti nauk Jan Tesánek /1728-1788/. Na přelomu 19. a 20. století se ve světě vědy stal známou a uznávanou osobností majitel brandýského zámku arcivévoda Ludvík Salvátor /1847–1915/ z rodiny Toskánských Habsburků. Zanechal rozsáhlé spisovatelské dílo v řadě oborů, od geografie po lingvistiku, a výsledky jeho vědecké činnosti, archeologické i přírodovědné sbírky ze zámku Brandýs nad Labem, kde arcivévoda také zemřel, obohatily v prvních letech Československé republiky fond Národního muzea. V téže době v Brandýse nad Labem žil a pracoval rodák Justin Václav Prášek /1853-1924/, historiograf a orientalista , autor rozsáhlého díla o brandýském okresu. Svoji úspěšnou činností vynálezeckou se zařadil k oboru technických věd i brandýský továrník František Melichar /1842-1907/.

Na poli moderní vědy 2. poloviny 20. století neopakovatelným způsobem vynikl staroboleslavský rodák, světoznámý astronom RNDr. Antonín Bečvář /1901–1965/, tvůrce hvězdných atlasů a zakladatel observatoře na Skalnatém Plese, jeden z mála vědců v národním i světovém měřítku, jejichž jméno nese jeden z kráterů na Měsíci a jedna z nově objevených planetek. Bečvářovo astronomické dílo je podnes užíváno observatořemi po celém světě. V Brandýse nad Labem, kde žil a pracoval, zůstala zachována jeho první hvězdárna. V tradici vynikajících rodáků ve světě vědy v prvních desetiletích 3. tisíciletí pokračuje univerzitní profesor Antonín Líman / 1932 /, japanolog a překladatel světového renomé.

Sport

Jaroslav Volf a Ondřej ŠtěpánekMěsto Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bylo působištěm vynikajících osobností v oblasti sportu, z nichž k nejznámějším patří Emil Zátopek, který na lehkoatletickém stadionu v Houštce překonal 17 rekordů - ale málokdo dnes už ví, že na staroboleslavském hřbitově odpočívá jeden ze zakladatelů Sokola Rudolf kníže Thurn-Taxis, pán z Troskova.

Slavným brandýským rodákem pak byl František Nekolný /1907-1990/, olympijský vítěz a mistr v boxu ve velterové váze. Sportovní slávu města po celá léta svými úspěchy šíří zejména reprezentanti armádního vodního sportu, olympionici a mistři světa, dnes zejména místní rodáci Jaroslav Volf /1979/, Ondřej Štěpánek /1979/ a Ondřej Synek /1982/ a s nimi Marek Šenk /1974/, mistr Evropy v raftingu. K nejmladší generaci úspěšných sportovců patří brandýský rodák Michal Machota /1991/, mistr profesionální ligy a mistr světa, žák školy bojových umění Taek Won Do – Kwang Gae v Brandýse nad Labem.

 

Historické vojenské tradice slavného posádkového města Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi do polabského kraje přivedly celou řadu známých a výtečných vojenských osobností. Byli jimi vojevůdci a generálové Daun, Laudon, Lacy či Schwarzenberg a jiní v dobách monarchie.

Z doby historicky nedávné jsou s městem pevně spjati hrdinové bojů II. světové války, armádní generál Alois Liška /1895-1977/, generálporučík Jaroslav Selner /1906- 1973/, generálmajor Emil Strankmüller /1902–1988/ a generálporučík Tomáš Sedláček /1918/. Brandýský občan, pilot plukovník in memoriam Jiří Macháček /1915-1941/ položil život za vlast v letecké bitvě o Anglii.

Rychlý kontakt:
Marešová Alena 731 681 274
infocentrum@brandysko.cz

Informační centrum Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
Otevírací doba:
Květen – Září: Po - Ne 9:00-17:00 (včetně státních svátků a dnů pracovního volna)
Ostatní měsíce: Po – Pá 9:00–17:00, So 9:00–13:00

Erb

Mapa stránek  |  RSS